Asi vÅ¡ichni známe to staré přísloví, že pes je nejlepším přítelem ÄlovÄ›ka. A není divu, že se vynoÅ™ilo, vzhledem k tomu, že nám pomáhá v tolika vÄ›cech. Jeho schopnosti jsou totiž mnohem vÄ›tší, než si naprostá vÄ›tÅ¡ina lidí myslí. Je tedy dobré se na nÄ› podívat.

 

Zdaleka nejvíce se využívá citlivého psího nosu. Ten má podstatnÄ› vÄ›tší schopnosti než ten náš. Zatímco my například cítíme vůni kvÄ›tiny, pes cítí také to, kdo se jí den pÅ™edtím dotýkal. A to je nÄ›co, o Äem se ÄlovÄ›ku s jeho znaÄnÄ› podprůmÄ›rným Äichem může jen zdát.

 

 

Proto se psi využívají v hledání, aÅ¥ už se jedná o ztracené osoby, kdy hledají buÄ konkrétního ÄlovÄ›ka podle pachu vÄ›ci, kterou ona osoba Äasto nosila, nebo zkrátka hlásí přítomnost jakéhokoliv ÄlovÄ›ka v dané lokalitÄ›. Toho se využívá například pÅ™i nejrůznÄ›jších neÅ¡tÄ›stích, kdy se hledají lidé zasypaní v troskách nebo ztracení v lese.

 

SamozÅ™ejmÄ› vÅ¡ak nemusí vyÄmuchat jen lidi, ale také vÄ›ci. Toho se využívá pÅ™i hledání drog Äi jiných látek, které se lidé snaží nelegálnÄ› pÅ™evážet. I zde mají psi mnohem vÄ›tší úspěšnost, než nejmodernÄ›jší přístroje.

 

V neposlední řadě je zde samozřejmě lov, kdy pomáhají dohledávat zasažené kusy, aby je myslivec mohl dorazit. To je rozhodně v pořádku, neboť zasažené zvíře by se jinak mohlo velmi dlouho trápit, než by skonalo.

 

 

Není to vÅ¡ak jen nos, co se využívá, ale také jejich inteligence. Tu si zase můžeme ukázat na příklad vodících Äi asistenÄních psů, kteří dovedou podle pokynů svého majitele dovést tam, kam potÅ™ebuje, případnÄ› mu podat požadovaný pÅ™edmÄ›t.

 

Je tedy více než jasné, že tato zvířata mají skuteÄnÄ› Å¡iroké využití. A je pravdÄ›podobné, že se najdou jeÅ¡tÄ› mnohá další, kde se uplatní. Namátkou staÄí zmínit jen ochranu majetku a osob, pÅ™epravování zpráv v dobách války, ale i mnohé další. RozhodnÄ› se tedy zdá, že je nedoceňujeme tak, jak se patří.

Do zoologických zahrad chodívají rády pÅ™edevším dÄ›ti. Dává jim to možnost prohlédnout si zvířata, které by jinak nikdy nemohly vidÄ›t, aÅ¥ už proto, že jsou příliÅ¡ nebezpeÄná, nebo zkrátka proto, že se u nás nevyskytují.

 

To jim samozřejmě dává možnost si je nejen prohlédnout, ale také se o nich něco dozvědět. Také mohou vzbudit jeho zájem a ono se později například dá na dráhu zoologa. Z tohoto pohledu jsou tedy tyto zahrady velmi prospěšné.

 

 

PÅ™esto mnozí ochranářští aktivisté volají po jejich zavÅ™ení. Důvodem má být to, že zde zvířata trpí. Ta by, podle nich, mÄ›la být v divoÄinÄ›, nikoliv zavÅ™ená v kleci. A je potÅ™eba pÅ™ipustit, že sebevÄ›tší výbÄ›h v zoo nemůže nahradit například teritorium vlÄí smeÄky, které Äítá mnohdy i stovky kilometrů ÄtvereÄných.

 

SamozÅ™ejmÄ›, nelze říci, že se ke zvířatům v zoo, alespoň v tÄ›ch lepších, chovají Å¡patnÄ›. VÄ›tÅ¡inou zde mají plnou péÄi, dobrou stravu, enrichment, zkrátka vÅ¡e, co by mohla potÅ™ebovat. Není to vÅ¡ak divoÄina a aÅ¥ se nám to líbí nebo ne, prostor je zde omezený, nehledÄ› na neustálý hluk a návÅ¡tÄ›vníky.

 

 

Na druhou stranu je potÅ™eba pÅ™iznat, že mnoho zoologických zahrad má mimo jiné také programy pro záchranu ohrožených druhů a Äasto také jejich repatriace, tedy návratu do původní domoviny. Typickým příkladem může být kůň PÅ™evalského, který by bez zoologických zahrad již vyhynul. PÅ™esto se dnes vrací do svého pÅ™irozeného prostÅ™edí v Mongolsku.

 

Ani zde tedy není odpovÄ›Ä jednoznaÄná, a urÄitou Äást pravdy mají oba tábory. V souÄasnosti se tedy zdá, že zoologické zahrady nikam nezmizí. Je vÅ¡ak potÅ™eba na nÄ› vyvíjet neustále tlak, aby se o svá zvířata starali co nejlépe. Jen tak zajistíme, že se jim skuteÄnÄ› dostane té nejlepší péÄe.

 

Proto, pokud nějakou chceme navštívit, bychom měli dobře vybírat, do které půjdeme. Nejen kvůli našemu zážitku, ale především kvůli zvířatům samotným. Ta totiž, na rozdíl od nás, na výběr nemají.

Máte rádi zvířata? Ano, takhle přesně začíná písnička, Máte rádi zvířata, protože jsou chlupatá a mají hebkou srst. Tuhle písničku si pamatuji, a to už od školkovného věku. Písničku jsem měla opravdu hodně ráda, protože já jsem tam měla také dva sourozence a také opravdu hodně přátel. Dokonce paní učitelka ve školce byla naše sousedka, když jsme ještě bydleli v jiném domě. A také jsem si řekla, že opravdu nejlepší by bylo, kdyby i malé děti ve školce chodily třeba například do zoologické zahrady. Když jsem se potom ptala jako dítě maminky, proč jsme se školkou nikdy nebyly v zoologické zahradě se podívat na zvířátka, tak mi maminka řekla, že tři paní učitelky by rozhodně asi neuhlídaly třicet dětí ve v zoo.

Myslím si, že tohle je zase pravda, protože na druhou stranu, když to tak vezmu, tak opravdu děti ve školce ještě tak moc neposlouchají, třeba jako děti ve druhé nebo ve třetí třídě. Takže se vlastně ani nedivím, že jsme se nebyli podívat na zvířátka v zoo, kam jsem si to vždycky přála. Ale naši rodiče mě a sourozence vždycky brali o letních prázdninách do zoologické zahrady a také potom na dva dny do nějakého aquaparku, abychom si užívali také dětství. Tohle všechno se nám dařilo až do mých asi deset nebo dvanácti let. Potom už nás zoologická zahrada tak moc nebavila, takže jsme si vždycky prodloužili pobyt v aquaparku.

Ale nyní, když už je mi trochu málo přes třicet let, tak jsem se s přítelem přestěhovala na vesnici, kde máme opravdu plno zvířat. Máme tam husy a kachny a také slepice a králíky a vlastníme také dva malé psy a dvě kočky. A tito psi a tyto kočky máme z útulku, protože jsme si přáli, že uděláme dobrý skutek, takže jsme si vzali zvířátka z útulku. Myslím si, že každý člověk by měl někdy udělat dobrý skutek a alespoň jednou za život si vzít nějaké zvířátko z útulku Znám totiž opravdu hodně lidí, kteří by si zvíře z útulku vůbec nechtěli pořídit. A když jsem se ptala, co je na tom špatného si pořídit zvíře z útulku, tak mi vždycky každý řekl, že je to risk. Že nikdo neví, jaké to zvíře bude, jestli bylo týrané nebo ne. Prý se to potom také ukáže na zvířecí povaze. Sice je na tom trošku pravdy, ale když se člověk bude snažit, každé zvíře bude hodné a přítulné.