Každý, kdo auto nutně potřebuje, ať žena či muž ví, jaký je to pocit vědět, že někam musím a nemám se tam jak dostat. Což o to, po městě to jde, ale mimo město je to už velký důvod k nervozitě. Tedy jak pro koho. Někdo si prostě najme taxíka a je to. Jenže takto to nelze dělat v jednom kuse, pokud nejsme zrovna milionář. A to asi nejsme. Takže máme situace a to takovou, že nemáme pojízdný vůz, ale potřebujeme jej, ovšem jaksi na to není děngy děngy. Co dělat?

Tou nejjednodušší možností je pořídit si vůz z bazaru, tedy již ojetý. Ale ani na ten nejsou peníze? Inu, proto je zde tedy společnost, která vám to zafinancuje, tedy zaplatí, respektive vám půjčí. A ten starý od vás klidně odebere. Tomu se mezi vznešenějšími lidmi říká také někdy zpětný leasing a je zcela běžnou součásti prodeje aut z druhé ruky.

Pro kupce to znamená opravdu velkou finanční úlevu. Zaplatí si tak někdy i polovinu vozu. Samozřejmě, že se to bere podle stavu vozu, kterého se leasing týká. Auto je třeba nejprve prohlédnou a pokud je nepojízdné, určit cenu případné opravy a tím pádem také zjistit, zda se to ještě vůbec vyplatí. Protože je jasné, že na tom obchod nemůže prodělat. Byla by to jeho chyba a jeho ostuda.

Zákazník si poté zvolí auto, která by rád, nebo jej už má vybrané a začne se počítat a kalkulovat a vše se má k cíli tak, aby byla spokojenost na všech stranách. Totiž aby byl spokojený prodejce, že dobře prodal a také zákazník, který dobře koupil. Tím je obchod uzavřen o obapolné spokojenosti. Tak to má být.

Takové obchody jsou někdy hledáním kompromisů a také možných drobnějších ústupků. Pokud jde vše v pohodě a klidu, je to normální věc a děje se tak všude na světě. Nakonec musí oba protagonisté najít společnou řeč a celé to uzavřít i na papíře. Toto se pak musí zpečetit podpisy a nový majitel vozu může vyjet do terénu.